Vždycky jsem byla taková, že jsem ráda objevovala cizí kulturu. A to bylo také hlavně kvůli tomu, že můj přítel byl cizinec. Můj přítel pocházel z Ameriky, ale nebyl také čistokrevný Američan ani Čech. I když jeho babička byla čistá Češka, tak můj přítel byl z Ameriky, ale také byl na půl Ital a Němec. Já vím, že je to takové pomotané a celé zamotané, ale je to tak. A proto, když jsem chtěla vědět také jeho lepší životopis a také strom života, jak se přesně říká, tak jsem si uvědomila, že mě by vlastně zajímalo se zajímat o cizí kulturu. Když jsem tohle řekla příteli, tak ho to docela překvapilo, protože on sám mi řekl, že by ho také zajímal fakt, odkud vlastně úplně on sám pochází.I když měl ty základní informace od svých rodičů, aby si udělal představu o tom, kdo vlastně je a odkud pochází, tak mému příteli to prý vůbec nestačilo. Takže jsme byli na to najednou oba dva. Byli jsme dva na to, abychom také zjistili, odkud přítel pochází a vlastně jaké má geny. A takhle, když se zajímáte o svou genealogii a také kulturu obecně, tak potom vám to všechno také půjde lehce jako po másle. Takže jsme s přítelem také začali cestovat všude po světě, což nás bavilo. Byli jsme už několikrát v Itálii, kde také potřeboval být přítel kvůli matrice, abychom se dozvěděli něco o jeho kultuře a také historii. Věřte nebo ne, ale v Itálii jsme potom strávili také dva týdny opravdu krásné dovolené, kde jsme zjistili, že má můj přítel vzdálené příbuzné. Takhle to potom dopadá, když člověk hledá sám sebe, svou generaci nebo své kořeny v jiné kultuře, že potom najde někoho, o kom ani netušil, že ještě existuje. S přítelem jsme oba dva rádi, že jsme našli alespoň něco, protože v Německu jsme potom neobjevili někoho, kdo by ještě žil. Třeba někdo žije, ale bohužel se nám nepodařilo někoho najít, kdo by trochu odpovídal naším preferencím o genealogii.