Co nám říká hodnota pH tekutiny

U tekutin můžeme měřit mnoho vlastností, například barvu, viskozitu, ale i jiné. A jednou z nich je i hodnota pH. O té slyÅ¡el snad každý z nás, a pro mnohé je důležitým ukazatelem například kvality bazénové vody. Jen málokdo vÅ¡ak pÅ™esnÄ› ví, o co se jedná a jak je vlastnÄ› poÄítána. Máme sice vágní tuÅ¡ení, že to má co dÄ›lat s kyselostí, avÅ¡ak podrobnosti v podstatÄ› neznáme. PÅ™itom odpovÄ›Ä není až tak nároÄná.

 

 

VÅ¡ichni víme již ze základní Å¡koly, že molekula vody se skládá z dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Odtud také pochází její známá chemická znaÄka. Co vÅ¡ak již ví jen málokdo je fakt, že tato vazba není nijak silná. Naopak, dá se velmi snadno rozruÅ¡it, kdy se na atom vodíku Äi kyslíku naváže jiný prvek. To je ostatnÄ› i způsob, jakým se ve vodÄ› mnohé látky rozpouÅ¡tí.

 

Vezměme si případ, kdy se molekula vody takovýmto způsobem rozdělí, a na atom kyslíku se naváže jiný prvek, dejme tomu vápník. Takto ostatně vznikají takzvané vápenité vody. Co ale onen vodík? Ten zůstane sám a nemá, na co by se navázal. A právě toto měří pH.

 

 

JednoduÅ¡e Å™eÄeno, jde o podíl volných vodíkových iontů v tekutinÄ›. Pokud je jejich poÄet kladný, pH je vyšší a dostaneme kyselinu. OvÅ¡em v případÄ›, že se ony cizí prvky navážou místo kyslíku právÄ› na vodík, a je to kyslík, který zůstane osamocen, dostaneme naopak zásadu. SamozÅ™ejmÄ›, pokud jsou oba prvky v rovnováze, získáme neutrální hodnotu.

 

Ta nemusí znamenat jen to, že se jedná o Äistou vodu, nýbrž jen a pouze fakt, že zde nejsou žádné volné ionty vodíku a kyslíku, tedy ony další prvky se na vodík a kyslík navázaly ve stejném pomÄ›ru. To je vÅ¡ak velmi vzácný jen, a také důvod, proÄ naprosto neutrální látky v přírodÄ› zkrátka nenajdeme.

 

A je to také důvod, proÄ se například pH vody v bazénu v průbÄ›hu Äasu mÄ›ní. Neustále se v nÄ›m totiž objevují nové látky, které tam například navane vítr, a to se musí nÄ›jakým způsobem projevit.