Nebudeme se zde zabývat přímo jeho výrobou, ale tím, co se dělá poté, když už je železo vyrobeno a je v tekutém stavu. To se pak udělá na vysoké peci, kde železo vzniklo takzvaný odpich a tekutý kov se napustí do žáruvzdorných nádob. Ty jsou vyrobeny ze skutečně speciálních materiálů, protože musí vydržet skutečně vysoké teploty. V těchto nádobách pak putuje po železnici do velikých hal, které se nazáývají slévárny. Zde se vyrobí základní kusy, tedy, přesněji, tekutý kov se nalije do forem, kde se nechá vychladnout a tím pádem je z toho všeho hotový obrobek, jak se mu říká na dílnách. Tyto kusy železa, oceli, nebo barevných kovů se pak rozvážejí dále, na různé dílny, kde si je dělník upne do soustruhu a vzniká z nich pomalu to, co bude posléze finálním kusem. Což už může být cokoli. To je jedna odnož slévárenství a není samozřejmě jediná. Další jsou tomu drobátko podobné, například se může válcovat plech, nebo tahat drát. Kdo by neznal bývalé válcovny plechu Frýdek Místek. Samozřejmě, že to není jediný styl výroby, může to být také zastudena, může se také místo válcování vyrábět tažením, nebo také kováním. Ale to už skutečně zajíždíme do detailů, které nejsou pro potřeby tohoto článku důležité. Nám šlo spíše o to, podívat se do takové válcovny a nyní se ještě podíváme tam, kde se s podobnými výrobky obchoduje. Tedy tam, kde je někdo nakoupí a poté uskladní. Načež se provede nacenění výrobku, pokud již není hotovo a věc čeká na svého kupce. Ten se musí sám shánět po tom co potřebuje, ale ne v případě, když čte tento článek. Zde bude mít totiž situaci ulehčenou tím, že si nemusí nikde nic hledat, ale jen klikne na odkaz. Tento je zde přímo v článku, zhruba někde v jeho polovině, ale jde vidět docela zřetelně, protože má jinou barvu textu. A když na něj zájemce klikne, ocitne se na webu prodejce. 5/5 - (1 vote)